Kazuistika Pes-Asistent

KAZUISTIKA

Popis reálného případu klientky, která se na naší organizaci obrátila pro poradentsví.

Pro uchování ochrany dat byla pozměna zejména identifikační data, která však nenaruší sled příběhu.

Vstupní informace:

 Matka, osoba pečující o osobu blízkou – syna se zdravotním postižením. Žije sama se synem, který trpí pervazivní vývojovou poruchou - autismem, střední mentální retardací, poruchou soustředění a depresemi. Syn, 21 let, téměř nemluví, tělesně je zcela
v pořádku, je schopen pohybu a úkonů běžného života, ale jen na základě jasných pokynů – co, kdy dělat. Cizí osoby v něm vyvolávají záchvaty úzkosti, cizí prostředí taktéž, cestování autem, autobusem či vlakem je pro úzkostné ataky nemožné. Syn potřebuje striktní dodržování denních rituálů v přesném sledu – vyrušení z režimu vyvolá záchvat úzkosti. Záchvaty se projevují zejména křikem
a boucháním se pěstí do hlavy, může dojít i na paniku a zmatené pobíhání okolo (např. vběhnutí do vozovky). Bez zjevných příčin občas upadá do depresí, ty se vyznačují neschopností pohybu (jako extrémní, vyčerpávající únava), stálým pláčem a odmítáním potravy.

Matka zjistila, že pokud se takový záchvat objevil v přítomnosti sousedova přátelského psa, syn se na psa zadíval, začal ho, slovně podporován matkou, hladit a záchvat ihned odezněl. Dále si všimla, že za psem syn rád chodí a je ochoten za ním jít i do cizího neznámého prostředí, bez stavu úzkosti. Syn měl očividně se psem velmi kladný vztah. Soused se však s přátelským psem odstěhoval, matku tato pozitivní zkušenost inspirovala k hledání možností vhodného psa pro syna dle potřeb a specifik jeho diagnózy.

Matka tedy zažádala o asistenčního psa u organizace s kynologickým systémem. Následoval proces, který popisujeme dle výpovědi matky a zároveň uvádíme odlišnosti a návrhy inovativního sociální systému:

1. Nastal proces sepsáním smlouvy, který neprobíhal s pracovníkem znalým diagnózy – tedy nikdo nezjišťoval důležité informace
   o chování syna a o technikách, které matka používá, aby syn prožíval život co nejklidněji. Matka se dozvěděla, že psa domů získají již vycvičeného, se zkouškou a budou mít jeden týden na secvičení za osobní pomoci kynologa organizace.
   
   
   Inovačním systém: s klientem (osobou pečující o osobu blízkou) jedná sociální pracovník školený v oblasti diagnózy autismus, rozhovor je cílený na efektivnost nabízené služby. Zjišťuje zejména co vše by pes měl ovládat, aby zcela účelně pomáhal, jak a kde reálně pes bude v bytě spát, jíst, kdo a kdy jej bude venčit a zajistí veterinární prevenci, atd. - s rodinou se stanoví jasný cíl služby, specifická zakázka, etapy, postupy v případě změn, krizové situace atd
   
   
2. Následovalo pasivní čekání na vycvičeného psa. Toto čekání se protáhlo na cca 16 měsíců (nákup psa, testování psa, výcvik psa, zkoušky psa), za kterých se synovi prohloubily stavy úzkosti a zvýšila se četnost depresí. Lékař navýšil psychofarmaka, která ovšem po delším užívání ovlivnila funkci jater a tedy i imunitní systém. Syn byl častěji nemocen a nucen užívat léky. Matka si tedy vyžádala občasný kontakt se psem – ten byl možný pouze osobní návštěvou psince v organizaci. Syn se na psa velmi těšil, doma o něm stále mluvil „Ben přijede k nám?“, „Kde je Ben?“, „Jedeme pro Bena?“ - to jsou otázky, které mnoho měsíců několikrát denně matka stále dokola zodpovídala.
   
   
   Inovační systém: čekací lhůta činí pouze dobu potřebnou k nalezení vhodného psa (průměrně do 6 týdnů, maximálně 3 měsíce), jeho nákup a 3-4 týdenní testovací pobyt v ELVA HELP (test zdravotní a test povahy), dále je pes umístěn ihned v rodině klienta a rodina je sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách (se vzděláním a praxí v oboru diagnózy autismus, lektorství, kynologie a krizové intervence) osobně ve svém sociálním prostředí (doma) rehabilitován (všichni, včetně osoby s handicapem, jsou zapojení do školení-výcviku jak psa vést, vychovávat a cvičit). Tým ELVA HELP zůstává s rodinou v úzkém kontaktu (email, skype, telefon). Tým nadále klienta navštěvuje, někdy až 3-denní návštěvy (ubytování v blízkosti adresy rodiny) dokud je zjevné, že pes se do rodiny plně integroval a na výcvik reaguje tím, že jej chápe a postupuje v naučených dovednostech. Dále se četnost kontaktu postupně snižuje. Poradenský kontakt je stále dostupný emailem, telefonem či skypem. V závěru první fáze výcviku složí klient (rodina) zkoušku se psem, kde před odborníkem na danou diagnózu (zde autismus) musí obhájit proč psa potřebuje, jak pes klientovi pomáhá a vše dokládá v praxi přímo se synem. Odborník dokáže posoudit, zda jsou dovednosti psa účelné a tedy i finanční náklady za psa účelně vynaloženy. (náklady na jednoho psa-asistenta se pohybují cca 80 000,- od dárců, nadací a MPSV)
   
   
3. Po době čekání pes s výcvikářem složil zkoušku posouzenou kynologem (kynolog rozpozná zda je pes poslušný a zvladatelný, neví však, zda jsou ukazované dovednosti účelné a potřebné pro klienta – ten je kynologovi neznámý) a byl trenérem odvezen do rodiny. Trenér se ubytoval poblíž rodiny na týden a zahájil každodenní kontakt s rodinou a psem – trenér ovšem nebyl nijak znalý problematiky diagnózy autismus. Jeho představa byla laická, tedy taková, že právě autistický syn bude psa povelovat a vést. Docházelo tedy k častým nedorozumění. Trenér (pro syna cizí osoba) požadoval komunikaci se synem, ten upadal do úzkostných záchvatů. Matka byla z celého týdne velmi zoufalá, pes, který rok žil v kotci 190 km daleko, byl v bytě panelového domu zcela zmatený, chování autistického syna bylo pro něho také zcela nové – integrace psa byla velmi obtížná, pes na autistu nereagoval podle složených zkoušek. Navíc pes vykazoval dovednosti, které matka pro syna nepotřebovala. Matka v podstatě musela řešit nejprve to, aby se téměř dvouletý pes naučil v klidu žít a pohybovat v bytě. Autistický syn reagoval na psa depresí a úzkostí. Matka došla k závěru, že bude pro všechny lépe, když psa odmítne. (Pes již ale byl hrazen sponzory a nadacemi a MPSV v hodnotě 240 000,-Kč). V této situaci matka hledala pomoc a našla kontakt na naši organizaci.

Závěr:

Po konzultaci s naší organizací, formou krizové intervence, matka přistoupila na převzetí psa a započala s jeho základní výchovou chování v bytě a jeho integrací v rodině a pomalu se seznamuje s dovednostmi, které pes ovládá a rodina je nepotřebuje. Zároveň zjišťuje, co by měl pes pro jejího syna umět a ve své výbavě dovedností to nemá. Matka velmi litovala, že informace o naší organizaci nalezla později, nyní je již informována o možnosti jiných přístupů (zejména práce s odborníky na sociálně-zdravotní oblast). Matka s námi nyní emailem a telefonicky konzultuje základní výchovu psa. Velmi ráda by vstoupila do projektu s námi a psa účelně vycvičila pro svého syna dle potřeb syna, rodiny, prostředí, ve kterém žijí.

Resumé:

Po podání žádosti došlo v Kynologickém systému k čekací pasivní době 16 měsíců.

V Sociálním systému by doba byla maximálně 4 měsíce.

V Sociálním systému by zkoušku psa prováděl klient s rodinou a hodnotil by ji odborník na diagnózu klienta – na jeho potřeby. - lze zhodnotit účelnost pomoci psa

V Sociálním systému by byl pes předáván sociálním pracovníkem-lektorem s kynologickými znalostmi a znalostmi diagnózy klienta, časový limit není stanoven, pes nemá dlouhodobé návyky z přechodného pobytu na cvičišti (kotec, trenér).

V Sociálním systému by kynologa-trenéra nahradila rodina klienta a klient sám dle možností, ubytování a péče a strava psa je opět ihned věcí klienta a jeho rodiny, riziko nesouladu je vyloučeno velmi záhy po předání a velmi rychle při výchově a tréninku dojde ke sladění psa s rodinou, účelnost výcviku je dána přímým soužitím psa – klient nebude svého psa učit cvik, který je pro něho neúčelný. Náklady na přípravu 1 psa v sociálním systému činí dle kvalifikovaného odhadu v průměru cca 80 000,-Kč (hradí MPSV, nadace, dárci).